Moc vyhlížíme vzhůru

Samson

1:ČDím to, zdá se mi, i když žE7ijem na zemi,
s hlavou zdvGiženou moc vGmyhlížíme vzhDůru.
2:Když letní klekání nás pozve do strání,
svoje štěstí ryjem na stromovou kůru.
1:OklamDáni lidmi bEm7ez citu,
které nF#m7ezajímá, žEme jsi tu,
a pro vlDastní hloupost všechno kolem bEm7oří,
doufat chcF#me se nám, že nEm7a Zemi
zbyde nF#měco víc než kGameny
nebo pF#7ouště, nad kterými slunce hHmoří,Em7 
pGouště, nad kterGmými slunce hDoří.
R:Kam jdDou ty davy uspěchaný, kam jdE7ou na cesty nepoznaný,
kam jdGou, kde čas ztrDácí,
svůj sHm7en o výšce nad oblaky měl tE7en, kdo jako dítě taky
sám chtGěl výš než ptDáci.
2:Uzavřeni v městech po léta
od míst, z nichž jsme rostli do světa,
našim dětem někde na dně duše schází,
když se v noci budí z polosnu,
námi směrovány do kosmu,
povídání babek o vodnících z mlází,
povídání o vodnících z mlází.
R:Kam jdou ty davy uspěchaný, kam jdou na cesty nepoznaný,
kam jdou, kde čas ztrácí,
zas výš, a zatím tady dole, kde jsou louky, lesy, pole,
tím hůř své dluhy splácí.
3:=2.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:44:30.644+00:00
Výsledky hledání: